Interview s ekologickým nádechem

Středočeský kraj se hodlá zapojit do aktivit směřujících ke snižování uhlíkové stopy a připravuje se na první krok. „Zelená“ část redakce stawebu se obrátila v té souvislosti na organizační výbor, jestli organizační zabezpečení veřejnoprávní soutěže má nějaká kritéria zohledňující módní boj proti negativním klimatickým změnám. K mikrofonu přišel letitý představitel organizačního výboru Aleš Zahajský, který si vymínil, aby se interview konalo ve středolabském lesoparku Borky, kde se příroda zatím citlivě kloubí se stavbami sportovního nebo relaxačního charakteru.

Vidíme, že jste na místo přijel na bicyklu. Asi se budeme stydět, že jme přijeli autem. Nebo od Vás to byl jen mediální tah a sám vlastníte několik aut, která na střídačku túrujete ?

Na kole jezdím denně a když mi to počasí nedovolí, tak se v noci projedu na rotopedu. Necílil jsem na svůj mediální obraz, neboť se nepotřebuji nikomu zalíbit. Nevlastním žádné auto a pokud někdy řídím sdílené vozidlo, tak je to převážně nákladní. Jinak vidíte, že na kole mám košík vpředu, košík vzadu a batoh na zádech. Takovou kapacitu mě může závidět kufr lecjakého auta, vyrobeného nejen v Polabí.

My se příště ekologicky polepšíme. Ale pojďme k věci.

Direktoriát soutěže už před několika lety rozhodl při tzv. kategorizaci o začlenění kategorie ekologické stavby do hlasování velké výroční poroty. Už předtím ale byl přístup výstavby stavebních děl k životnímu prostředí významným kritériem. Musíme si uvědomit, že vztah staveb k přírodě je širokopásmový a vrstevnatý. Bilaterální vztah staveb a zeleně je obousměrný.

Jak si to má ale běžný čtenář „rozvrstevnatit“ ?

Např. tak, že někdy se při stavebních pracích musí několik stromů vykácet a naopak u jiné stavby zase několik vysadit. Prvotní nesoulad můžete například spatřit při kolaudaci satelitní zástavby na zelené louce. Žádný vzrostlý strom tam nenajdete, jen dobře střiženou trávu. Jednotlivé rodinné domy jsou z dáli jasně vidět. Po 30 letech ale budete vidět jiné panorama. Možná budete vidět už jen střechy nebo spíše jejich části.

Politici nyní, pane Zahajský, populisticky buší na poplach …..

…. a slítají se tryskáči k řečem o ekologii, jste asi chtěl dodat. Mě spíše zajímá jaký jiný pohled má na věc takový příkladný porotce. Čím dál důležitější hledisko je poměr zpevněných ploch k těm zeleným. Právě neustále zvyšující se rozloha betonových nebo asfaltových ploch přispívá výrazně ke snižující se hladině podzemní vody. Přitom pitná voda je základ života na rozdíl od jídla, zvláště pokud ho je nadbytek. Kde kdo chce mít všude čistý chodník a trávník jen malý na rychlé posekání. Není třeba se vracet do středověku s blátivým ulicemi, ale začít každý musí u sebe: nechtít vyasfaltované parkovací stání, nesekat trávu všude na nízko, zbytečně po ní nechodit nebo ji provzdušňovat……

To jsou ale maličkosti proti hospodaření na lánech polí, vodních nádržích, dopravě nebo továrnám. Vnímáte vůbec pozitivní zásahy státu ?

V mnoha maličkostech bývá pane redaktore často souhrnná velikost. Právě veřejná správa už několik let hlídá prostřednictvím územních plánů obcí maximální procento zastavění jednotlivých pozemků. Do posuzované plochy patří okapové chodníčky kolem domů i oblíbené terasy rodinných domů a někteří stavebníci mají problém u malých pozemků se do limitu vmáčknout. Myslím to tak, že malé věci mohou vniknout do podvědomí mnoha lidem a ti pak přinutí k zodpovědnému zacházení s přírodou i velké hráče.

Vypadá to, že na přírodu myslíte denně a pak možná k moři letíte letadlem, které na osobu spálí nejvíc dopravních škodlivin. Tak se přiznejte, kde jste byl za posledních 12 měsíců v zahraničí ?

Byl jsem pěšky v Bavorsku. Znáte přeci ten socialistický vtipný inzerát „vyměním 14 denní letecký zájezd do Leningradu za jednodenní pěší tůru do Bavorska.

Bohužel, narodili jsme se později. Kolik jste ušel kilometrů ?

Byl jsem v Krušných horách a do ciziny jsem šel jen pár set metrů za hranice. Ještě jsem byl několik dní v Jizerských horách a do Slezska jsem se nechal svézt asi 20 kilometrů. Ale pak jsem tam také hodně nachodil. Také jsem byl na Máchově jezeře. Nemám problém přiznat cestování, ani že jsem si po výšlapu na vrchol a občerstvení hrozny z vlastního vinohradu opatrně sáhl na kamenný velkoněmecký Železný kříž. Dost času jsem však strávil ve státním lese, kde jsem pomáhal v boji proti kůrovci.

Kolik hodin jste tam odpracoval ?

Půl druhého měsíce. A pak jsem dostal z neustálého řezání roztočovou vyrážku. Z toho plyne staré poučení, že všeho s mírou.

Kácení jde rychleji než starat se o růst stromů.

Mám ovocný sad, tak o tom něco vím. Každý rok zasadím několik stromů na některý svůj pozemek. V podstatě každé možné místo osadím. Strom je totiž mnohem užitečnější než trávník. A ovocným stromům se při zvětšujících teplotách daří více plodit. Letos jsem to poznal nejvíc u mladých broskvoní. Strom je však důležitější pro své mikroklima.

Už se bude stmívat a my Vás už pane Zahajský dneska nedostaneme. Máte helmu, reflexní pásky a osvětlení kola, takže šťastnou cestu.

Pojedu lesní cestou skrz městské plíce, i vám přeji šťastný návrat po asfaltce.